Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zpřesnění funkce krokoměrů autokalibrací
Kučera, Lukáš ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
v češtině Cíl: Cílem práce je prozkoumat možnosti zpřesnění funkce krokoměrů pomocí částečného odstranění individuální chyby měření u konkrétní dvojice krokoměr-proband, a to pomocí autokalibrace chůzí na předem známou vzdálenost. Metodika: Budou využity krokoměry mechanického typu YAMAX SW-200 a plně elektronické OMRON HJ-720. Studie se zúčastnilo 30 dospělých lidí ve věku 18 až 69 let (11 mužů, 19 žen). V pilotní fázi proběhne vytipování dostatečně dlouhých úseků o známé délce (100 m, 300 m a 1000 m) a autokalibrace na rovné dráze. Vlastní pokus bude spočívat v terénním měření. Výsledky: Ze získaných průměrných délek kroku a z počtu naměřených kroků je možné stanovit vzdálenost, kterou probandi urazili. Nejvíce jsme se skutečné vzdálenosti 1000 m přiblížili v případě, že jsme použili průměrnou délku kroku ze vzdálenosti 300 m. V tomto případě podhodnocení vzdálenosti dosahovalo u Omronu maximálně 7 % a u Yamaxu pouze 10 %. Nicméně se také vzdálenost pro Omron nadhodnotila u 27 % probandů a pro Yamax u 20 % probandů. Závěr: Jako ideální se zdá být průměrná délka kroku vypočtená ze vzdálenosti 100 m. Je u ní sice častější podhodnocení, ale zase minimální nadhodnocení. Pro pacienty bude i navíc lehce proveditelné průměrnou délku kroku zjistit.
Zpřesnění funkce krokoměrů autokalibrací
Kučera, Lukáš ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
v češtině Cíl: Cílem práce je prozkoumat možnosti zpřesnění funkce krokoměrů pomocí částečného odstranění individuální chyby měření u konkrétní dvojice krokoměr-proband, a to pomocí autokalibrace chůzí na předem známou vzdálenost. Metodika: Budou využity krokoměry mechanického typu YAMAX SW-200 a plně elektronické OMRON HJ-720. Studie se zúčastnilo 30 dospělých lidí ve věku 18 až 69 let (11 mužů, 19 žen). V pilotní fázi proběhne vytipování dostatečně dlouhých úseků o známé délce (100 m, 300 m a 1000 m) a autokalibrace na rovné dráze. Vlastní pokus bude spočívat v terénním měření. Výsledky: Ze získaných průměrných délek kroku a z počtu naměřených kroků je možné stanovit vzdálenost, kterou probandi urazili. Nejvíce jsme se skutečné vzdálenosti 1000 m přiblížili v případě, že jsme použili průměrnou délku kroku ze vzdálenosti 300 m. V tomto případě podhodnocení vzdálenosti dosahovalo u Omronu maximálně 7 % a u Yamaxu pouze 10 %. Nicméně se také vzdálenost pro Omron nadhodnotila u 27 % probandů a pro Yamax u 20 % probandů. Závěr: Jako ideální se zdá být průměrná délka kroku vypočtená ze vzdálenosti 100 m. Je u ní sice častější podhodnocení, ale zase minimální nadhodnocení. Pro pacienty bude i navíc lehce proveditelné průměrnou délku kroku zjistit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.